Domácí pickles aneb kvašená zelenina

Už jste slyšely o pickles? Možná ne, ale určitě znáte kysané zelí nebo okurky. Pickles, neboli kvašená zelenina je v podstatě zelenina, která prošla procesem mléčného kvašení. Při kvašení (jinak také fermentaci) dochází k přeměně cukrů obsažených v zelenině na kyselinu mléčnou za pomoci mléčných bakterií. Zní to složitě, ale ve skutečnosti se jedná velmi o jednoduchý způsob zpracování a uchování zeleniny, který využívali už naši předci. Kvasit můžete ledacos, vedle zelí a okurek také kedlubny, ředkvičky, ředkev, brokolici, květák, červenou řepu, cibuli, křen, česnek nebo kapustu. Takto zpracovaná zelenina je lépe stravitelná než čerstvá, uchovává si vitamíny a minerály a navíc obsahuje i zdraví prospěšná probiotika a prebiotika. Ale v čem spočívají pozitivní účinky, o kterých píši? Podívejme se na zoubek například zelí, které se kvasí nejčastěji. Obsahuje významné množství vitamínů C, K, skupiny B, dále pak draslík, hořčík, fluor nebo selen. Při pravidelné konzumaci tak přispívá ke správné funkci mj. imunitního systému a obranyschopnosti těla. Vláknina pomáhá formovat stolici, vylučovat odpadní látky z těla a působí jako prevence a léčba zácpy a některých onemocnění střev. Probiotické bakterie udržují příznivou střevní mikroflóru a působí tak na správný metabolismus živin, vitamínů a minerálů. Kvašené zelí působí příznivě i na krvetvorbu, ateriosklerózu a regeneruje stěny arterií. Zelné fytochemikálie mají zase detoxikační a protirakovinné účinky. Díky obsahu vápníku je vhodné zelí konzumovat při osteoporóze a odvápnění organismu.

Jíme chytře

Autor

0.0/5
Počet lidí, kteří přidali do oblíbených: 0

Ingredience

  • 1 kg zeleniny (zde použita 1 červená řepa a zbytek do kila bílé zelí)
  • 1 ČL drceného kmínu
  • 15 g soli (asi 3 ČL)
  • převařená voda

Postup

1

Řepu a zelí nastrouháme na jemno. Přidáme kmín a sůl. Pořádně promícháme a promneme rukama tak, aby se sůl zapracovala do zeleniny, zelenina změkla a začala pouštět šťávu.ak se to dá do sklenice (nebo kvašáku), pořádně se to tam uhňácá, aby tam nebylo moc vzduchu. Zatíží se to (zde na fotu je to zatížené skleničkou od jogurtu, ve které je voda). Počkám několik hodin a pak se podívám, kolik pustila zelenina vody. Případně doleju převařenou vychladlou vodu, aby byla všechna zelenina pod vodou. Nechám takto kvasit, nejvíc se mi osvědčilo jíst až 5. den, ale záleží na podmínkách kvašení, když je někde chladněji, kvasí to pomaleji. Je potřeba stabilní teplota (aby na to např. nesvítilo sluníčko...).

2

Zeleninovou směs apěchujeme do sklenice nebo kvašáku, zalijeme trochou vychladlé převařené vody tak, aby byla zelenina ponořená. Zatížíme, přikryjeme a položíme na misku, aby nám případná unikající tekutina nevytekla na zem.

3

Necháme na místě se stabilní teplotou bez slunečního svitu 4-5 dní. V případě potřeby dolijeme převařenou studenou vodu.

Facebook
Twitter
WhatsApp
Email
Tisk
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.singularReviewCountLabel }}
{{ reviewsTotal }}{{ options.labels.pluralReviewCountLabel }}
{{ options.labels.newReviewButton }}
{{ userData.canReview.message }}

Salát s rýžovými nudlemi a sezamovým kuřátkem

Medovník

Jáhelník s uzeným tofu a kysaným zelím

Lehký piškotový dort s jahodami, bez lepku a cukru

Domácí nutella

Rychlé opékané brokolicové placičky s quinoou a sýrem

Jednoduchý návod na dort ve tvaru slona + šablona

Celozrnné špaldové sušenky

Čokoládový chlebíček s mandlemi

Čočkový vegan portobello burger

Smažené sajgonky (jarní závitky)

Lehký salát s restovanou růžičkovou kapustou, rukolou a jogurtovým dresingem